Prakticky

Jak postupovat v případě zájmu o sezení za pomocí Hlubinné abreaktivní psychoterapie?

 

Na jedno sezení je zapotřebí přibližně 2 až 3 hodiny. Před začátkem je nutno určit téma, které se bude zpracovávat. To může být například často se opakující migréna, nebo jiná, jakákoliv podobně snadno definovatelná obtíž, která významněji působí komplikace v současném životě. Pokud jsou však potíže celkově hůře určitelné, tak k tomu může dobře posloužit sepsání např. deseti více závažnějších aktuálních problémů a poté jejich seřazení dle závažnosti – to dle schopnosti může připravit klient i sám, než na sezení přijde. Z toho se pak po dohodě vybere téma, které bude snadno uchopitelné a po zpracování přinese klientovi zisk. Samotné sezení začíná tím, že se klient posadí v klidné místnosti do křesla nebo pohodlné židle a se zavřenýma očima dle vedení auditora prochází událostmi z blízké a poté ze vzdálenější minulosti.

 

Cílem je vyhledání v klientově minulosti takových událostí, které svým charakterem a obsahem způsobují současné potíže. Zpracování jednotlivých událostí pak během samotné terapie probíhá tak, že si klient opakovaně prochází tou událostí, která se asociativně vybaví k danému problému, který se řeší. Například při strachu ze psů se může vybavit událost, kde byl klient v dětství pokousán psem. Tento typ události bude procházet od samotného počátku, kde si vůbec všimne poprvé, že zahlédl nějakého psa a až do konce této události, kdy už zapomíná na to, že vůbec nějaké poranění z této zkušenosti měl a zranění má již zahojené bez jakýchkoliv potíží. Tuto událost bude klient opakovaně procházet se zavřenýma očima stále jakoby v přítomném čase od začátku do konce a to až do té doby, kdy nebude nic z toho, co tam prožil, již vnímat jako nepříjemné. Z počátku se sice budou vybavovat nepříjemné pocity a fyzické vjemy, ty ale v průběhu opakovaného procházení odezní. Jinými slovy, to co bylo traumatické, bude již klient vnímat jako obyčejné, nudné, případně jen jako další běžnou prožitou zkušenost ze své vlastní minulosti. Tímto zároveň dochází i k tomu, že pak ani v přítomnosti se již nebudou projevovat komplikace asociativně způsobované touto původně traumatickou událostí. Pokud i přesto budou potíže přetrvávat, je nutné dál v minulosti hledat události s takovýmto podobným strachem. Po zpracování všech asociativně podobných událostí dochází k trvalému odeznění potíží v současném životě, což praxe hlubinné abreaktivní psychoterapie opakovaně dokazuje.

 

Dle stručně uvedeného příkladu tedy vidíte, že se nejedná o to, že auditor bude klientovi něco vysvětlovat, co v životě má a nemá atd., ale že právě klient sám během procházení jeho vlastních událostí dojde k uvědomění, proč v současném životě vnímá řadu nepříjemností. Navíc tím jak událostmi procházel, uvědomil si veškeré potřebné detaily jako různé komentáře ostatních, vlastní myšlenky, pocity, bolesti, vjemy z okolí, čímž již psychika tyto události nezpracovává jako života ohrožující. Zároveň s tím dochází k ustoupení somatických nepříjemných projevů s danou potíží spojených. Sezení je ukončeno tím, že se klient mentálně vrátí do současnosti a otevře oči. Není nutné se zabývat obavami, zda klient může „zůstat“ někde v minulosti, neboť po celou dobu sezení neustále vnímá přítomnost auditora a prostředí, kde sezení probíhá. Též je důležité zdůraznit, že se nejedná o žádný hypnotický stav, ale pouze o stav se zavřenýma očima, při kterém přicházejí na mysl obsahy starších událostí. Po ukončení terapie si tedy vše budete pamatovat. Cílem totiž není někoho hypnotizovat, ale naopak přivádět k vědomému vnímání všeho, co napomáhá na cestě k dosažení větší vitality a zdraví.  Zavřené oči jsou vyžadovány během terapie proto, že se tím eliminuje zrakový vjem, který by jinak rozptyloval klientovu pozornost a soustředěnost.

 

Pokud se klientovi na základě asociací vybavuje něco ze vzdálenější minulosti, co se týče jeho vlastních minulých životů, tyto události se zpracovávají stejným způsobem, jako události ze současného života. Zvažování toho, zda takové informace z dětství či dávné minulosti jsou pravdivé a reálné či ne, nejsou pro sezení nikterak prospěšné, neboť je praxí prokázáno, že po jejich důkladném zpracování dochází právě k odstranění oněch potíží, kvůli kterým klient vůbec přichází. Budiž dobrá rada těm, kteří uznávají pouze současný materiální pohled na svět kolem – během sezení neanalyzujte, co je skutečné a možné, ale berte to např. jako terapeutickou hru, díky které se zbavíte celoživotních potíží.

 

Co se týká časové náročnosti na zpracování jednotlivých potíží, tak vše především závisí na celkovém stavu, v kterém klient na sezení přichází. Může se jednat o dvouhodinové sezení, kde se zvládne zpracovat např. celoživotní potíže jako je astma. Je ale možné, že náročnost bude vyžadovat 2 až 3 sezení na celkové zpracování, což je samozřejmě dáno právě zmíněným celkovým stavem a i tím, co vše se asociativně s konkrétním tématem připomíná. Pokud pak někdo má zájem o pravidelná konání terapie, není toto nijak limitováno, nicméně by se dalo doporučit 1 až 2 sezení během jednoho týdne.

 

A nějaká doporučení, co by měl a neměl klient bezprostředně před terapií? Je vhodné, aby byl klient dobře vyspalý, normálně najedený aby neměl pocit hladu při 3 hodinovém sezení. Určitě nepožívat žádný alkohol v den konání terapie, pokud možno ani večer před tím. I sebemenší množství alkoholu znemožní jakýkoliv úspěch v sezení. Pokud klient bere léky proti bolesti, též je vhodné jejich vynechání několik dní před terapií, neboť uvědomování somatických projevů na těle je při sezení žádoucí a i přímo vyžadováno. Je naprosto běžné, že klient během procházení událostí vnímá většinu nepříjemností, které v minulosti prožil. Pokud však vezmete v potaz fakt, že po úspěšném zpracování tyto potíže již mít nebude, doporučení vynechat léky je na místě. Co se týče psychofarmak či jakýchkoliv drog, je předem nutná konzultace, neboť tyto látky dlouhodobě a významně komplikují dosažení požadovaných výsledků.